Omniam ad maiorem Dei gloriam!
Omniam ad maiorem Dei gloriam!

Největším majetkem je víra

10. března, 2014allocutio

 

Březen 2Ol4

Mt 24 - 34 Největším majetkem je víra

Sledujeme-li na televizních obrazovkách různé sportovní události, jme pravidelně na jejich konci svědky jásavé radosti vítězů a smutku, ba i slzí poražených. Můžeme si snadno představit výčitky takového favorita, od kterého se očekával špičkový výkon, ale on skončil na druhém, třetím nebo na některém z dalších míst. Snad si řekne: Kdybych více trénoval. Stejným výčitkám může podléhat student, který nezvládne důležitou zkoušku: Kdybych trávil více času nad učením a ne s kamarády, při zábavě. Přitom nemůžeme říci že sportovec nebo student dělali nebo dávali přednost tomu, co je špatné samo o sobě. Každý má právo na zábavu a odpočinek, ale nesmí to dělat na úkor svých povinností. A tak možná trenér sportovci, nebo rodiče studentovi, zopakují to, co nám říká Pán Ježíš: Že totiž dvěma pánům nemůže nikdo sloužit. Jednomu musí dát přednost a toho druhého zanedbávat. Jednoho bude milovat a druhého nenávidět, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Možná si někdo vzpomene, že místo aby se při studiu věnoval více jazykům, raději proháněl míč po hřišti. Snad to tehdy dopadlo jen tak, že se objevila nějaká ta nedostatečná v notýsku pana učitele či profesora. Tragičtější by to ovšem bylo, kdyby naše láska  něčemu zlému měla mít trvalý dopad nejen na náš pozemský život, ale i na život věčný. Před takové rozhodnutí nás staví náš život se svými každodenními událostmi. Při nich máme možnost se rozhodnout. Být takovými, jakým byl Pán Ježíš. On totiž ví, co člověka v životě čeká, protože on sám pozemský život prožíval. Slyšeli jsme v neděli, že i on byl postaven před volbu: Buď Bůh nebo svět. Před takovou volbu je postaven každý člověk. Světu a majetku slouží ten, kdo horlivě, bezohledně a třeba i nepoctivě, všemi špinavými a nečestnými způsoby shromažďuje poklady, aby si zajistil bezpečnou budoucnost, vliv, moc a postavení. Když v tom vidí cíl svého života, taková touha se mu stává modlou, které vše obětuje. Bůh jde úplně stranou. Pro Boha, pro jeho království, pro dobro, pravdu a lásku v takovém životě není už místa. Proto nás Pán Ježíš varuje: Hledejte pravé hodnoty, které nepomíjejí a trvají stále. Rozhodnutí je na nás.

Jeden indiánský chlapec našel velkou perlu, ale mylně se domníval, že má jen malou hodnotu. Nevěděl, že je tak vzácná, že by díky ní, mohl mít po starostech a nemusel by do konce života pracovat. Když chtěl perlu prodat, kupci se ho snažili zbavit. Mnohokrát byl napaden, až mu konečně došlo, že ho chtějí okrást či dokonce zabít. Mohl si vybrát mezi perlou a životem. Vzal perlu, a když na něj kupci dávali pozor, šel na břeh moře, a hodil ji, jak nejdále mohl. Zbavil se bohatství, které mu mohlo vzít, ale i zachránit život. V tomto případě si život zachránil. Uměli bychom tak jednat i my? A umíme tak jednat vždy, kdy nás pokušení staví před volbu: Svět nebo Bůh. Nebo bychom snad raději odhodili nebo odhazujeme to, co dává trvalý život, radost a štěstí? Jakou moc má nad námi majetek? A druhý pohled na to, co dává i chudobě sílu a moc. Italský biskup chtěl navštívit ty nejchudší ve své diecézi. V chudé čtvrti potkal děvčátko jménem Milagro, v překladu Zázrak. To jméno však bylo předzvěstí jiného zázraku. Pan biskup chtěl, aby ho děvčátko zavedlo do svého domova. Děvčátko vzalo biskupa za ruku a hned se přidalo ještě šest sourozenců. Pana biskupa zavedli do chatrče. Na ohništi se vařil hrnec bobů. Na zemi bylo velké lůžko a na šňůře viselo prádlo z posledního praní. Biskup viděl na stole otevřenou knihu. Vzal ji  s údivem do ruky, aby viděl, co žena v takové bídě, čte. Na přebalu četl: Evangelium našeho Pána Ježíše Krista. Byl dojat a snažil se ženě říct, že je velmi šťastný, že čte evangelium. Ale žena jej předešla a naříkavým hlasem mu sdělila: To je jediný poklad, majetek i naděje v naší chudobě! Opět důvěra v bohatství uprostřed bídy!

Pán Ježíš nás nevybízí, abychom se nestarali o věci, které nutně potřebujeme ke svému životu. Ale tato starost nesmí být taková, že bychom zapomněli na to nejdůležitější. Máme toužit po dobru a spravedlnosti, po Bohu, který je pramenem všeho. Hledejme nejprve Boží království a jeho spravedlnost a vše ostatní nám bude přidáno. Panna Maria to dokázala a ona pomůže i nám. Amen!

P. František Dobeš, spirituál comitia Olomouc

 
 
Per Mariam ad Jesum!