Omniam ad maiorem Dei gloriam!
Omniam ad maiorem Dei gloriam!

Narození Panny Marie; Hvězda jitřní

08. září, 2014allocutio

 

Svátek Narození Panny Marie

Mt l,18-23 Jitřní hvězda

     Když se vlaštovičky houfují na drátech elektrického vedení, pak víme, že budeme slavit svátek Narození Panny Marie. Jako ty vlaštovičky odlétají do dáli za novým teplem, tak je to i s námi. K nám skrze tento svátek přilétá duchovní teplo a povzbuzení, že na nás Bůh myslí. S Mariiným narozením je totiž spjato naše vykoupení. Skrze Marii připravil Bůh možnost, aby jeho jediný Syn, Vykupitel a vtělené Boží slovo, našlo svou možnost přijít mezi nás. Lidskou cestou skrze ochotný souhlas Panny Marie. I když o tom Písmo mlčí, poznáváme to z jejího dalšího života a z jejího chování. Zdánlivě nic mimořádného, jen důslednost v maličkostech života. Proto si jejího příkladu vážíme a prosíme ji o přímluvu, abychom ji dovedli následovat, aby také náš život, byl zrozením Syna Božího pro druhé. Proto voláme k té, která je příkladem a přímluvkyní. Panna Maria, jak to názorně ukazují loretánské litanie, má mnoho označení: Pomocnicí křesťanů, Útočištěm hříšníků, Potěšením zarmoucených, Stánkem Ducha svatého. Ale to co o ní nejvíc platí, co potvrzuje i svátek jejího narození, je HVĚZDA JITŘNÍ!

Jako jitřenka ohlašuje přicházející den, tak také Panna Maria svým narozením ohlásila naplnění Božího plánu záchrany člověka. Do temnoty světa září ta, která se otevřela Bohu a přináší světlo a spásu do temnoty duší. Panna Maria se stává důvěrnicí a zárukou spásy.

     Podívejme se do našeho života. U lože umírající matky klečí mladík. S bolestí, ale také s nadějí se s ním umírající matka loučí. Nemám ti co dát, ale dávám ti tento svůj růženec. Jako mne provázel mým životem a pomáhal mi vyprošovat skrze přímluvu naší matky pomoc v životě, tak tomu bude i nadále. Já odejdu, ale budu skrze každodenní modlitbu svatého růžence s tebou. Budeš-li se modlit budeš mít nyní matky dvě. Mladík s pohnutím slíbil, že tomu tak bude a vzal z chladnoucích rukou umírající matky růženec. Vstoupil na vojenskou dráhu a rychle postupoval v hodnostech. Dosáhl hodnosti plukovníka a byl nasazen do probíhajících rusko-francouzských bojů na Krymu. Život vojenský je drsný, tam se lehce ztrácí víra. Ale on byl věrný slibu, který dal matce a denně se růženec modlil. Před rozhodující bitvou odpočíval ve svém stanu. Uvědomil si, že se ještě nepomodlil růženec a začal se jej polohlasně modlit. Kolem jeho stanu právě procházel vojenský kněz, který se vracel od umírajícího, těžce raněného vojáka. Uslyšel modlitbu a vstoupil do stanu. Když uviděl modlícího se plukovníka, omlouval se, že nechce rušit. Ale plukovník vyjádřil radost z této nečekané návštěvy. Poprosil kněze o svatou zpověď, aby byl připraven  na rozhodující bitvu. Jakoby tušil, že půjde i o rozhodující bitvu jeho života. Po zpovědi poděkoval Bohu i knězi a prohlásil: Teď jsem vybaven. Druhý den proběhla rozhodující bitva. Bylo mnoho padlých na obou stranách. Mezi padlými byl i plukovník. V jeho rukou našli růženec. Přímluvy obou matek se vyplnily.

     Jsme dětmi naší nebeské matky. I v našich rukou je růženec. Ona nám pomůže bojovat v těch drobných bitvách života a přinese i vítězství při té rozhodující. Hvězdo jitřní, oroduj jako dobrá matka za své děti! Amen.

Olomouc 8. září 2014

P.František Dobeš, spirituál comitia Legio Mariae

 
 
Per Mariam ad Jesum!