Omniam ad maiorem Dei gloriam!
Omniam ad maiorem Dei gloriam!

Allocutio otce Františka

18. listopadu, 2021allocutio

 

Alokuce

Mt  l2,38-44 Varuj se zlého a konej dobro!
     Křesťanská mravouka nám dává krátký návod, jak učinit svět kolem nás krásnější a lidi šťastnější. Varuj se zlého a konej dobro! Obojího je potřeba: Odstranit zlo a upevňovat dobro. Pán Ježíš tolikrát ukazuje kam vede pýcha, ctižádostivost a zlomyslnost náboženských představitelů Starého zákona. Jak tyto jejich špatnosti jsou na hony vzdáleny tomu, co dělá chudá, obyčejná žena. Denně se setkáváme s černou kronikou lidských špatných činů. Měli bychom si osvojit upřímné jednání chudé vdovy  jak to Pán zdůraznil ve své řeči.
     Jeruzalémský chrám byl chloubou Židů. Pán Ježíš to slyšel i z úst svých apoštolů, kteří zdůrazňovali,
z jakých krásných a mohutných kamenů byl vybudován. To však byla jen část jeho skutečné krásy. Každá, i ta nejmenší stavba, vyžaduje náklady na provoz a údržbu. Ani mohutný jeruzalémský chrám nebyl vyjímkou. A dary, které k tomu byly určeny byly dárci vkládány do pokladen, umístněných na chrámovém nádvoří. Boháči s okázalostí vkládali ohromné částky a přihlížející kněz to důrazně ohlašoval. Nedaleko pokladen byl i Pán Ježíš
s apoštoly. Pán viděl jak se zatvářil kněz, když viděl, že chudá žena, vdova, která se starala o početnou rodinu dětí, vkládá to vše, co obsahoval její kapsář. Dala všechno co měla na živobytí, nic si neponechala. Tento dar přehlédl kněz, ale ne Pán Ježíš. Zdůraznil, že ona dala více než ti, kteří dávali ze svého nadbytku. Ona dala ze svého nedostatku! Když si jejího daru váží Pán, tak jí na něj i patřičně odpověděl. Vrátil ji daleko víc, pomohl její rodině, aby nestrádala. To je smyslem každého daru. Nedávat z toho, čeho mám hodně, ale umět dát i to, co nutně potřebuji. Bůh se dívá a nezapomíná.
Papež Jan XXIII. dostal velký obnos od jednoho
z biskupů. Hodnotil jej slovy, že má biskup štědré
farníky. Biskup prozradil, že mu dá hodně přemlouvání, aby ve sbírce šustily papírové bankovky a necinkaly drobné mince. Kolik kněží to takto mnohdy trapně zdůrazňuje. K vysvětlení biskupa papež, který pocházel z chudých poměrů, zdůraznil, že si váží cinkajících mincí, které jsou dány z opravdovostí. Podívejme se, že i děti jsou schopny takového daru a oběti. Maminka jde s Hynkem na bohoslužby a Hynek prosí, zda si může za ušetřené peníze koupit zmrzlinu. Maminka souhlasí, ale podotkne, že se opravuje kostel a jsou pořeba peníze na opravu. Hynek chápe, nechce zmrzlinu a všechny své úspory věnuje na ten účel. Možná, že Hynek zapomene na Pána Boha, ale Bůh na jeho dar nikdy nezapomene! Obětaví lidé podporují každou dobrou snahu. Raoul Follerau se celý život snažil o vyléčení malomocných. Konal přednášky a sháněl peníze na léky. Po jedné přednášsce mu zastoupil cestu mladík na berlích. Sundal z krku zlatý řetízek s přívěškem a podal jako dar na léčení malomocných. Byl to dárek
k prnímu svatému přijímání, který se stal pomocí pro malomocné.Kněz dostal dopis. Rodiče v něm popisují svůj smutek ze ztráty syna, kterého pohltila lavina. Našli jej až po jedenácti dnech a v batohu bylo i promočených 30 franků. Prosí kněze, aby tento dar od mrtvého syna neodmítl. Tak bychom mohli pokračovat hodně dlouho a popisovat mimořídné oběti těch, kteří umí dát i ze svého nedostatku. Jak asi bolí zatvrzelost těch, kteří neumějí sáhnout na nadbytek!
     Naše Matka, Panna Maria dává pro záchranu lidstva úplně vše. Staň se mi podle tvého slova, to je její dar! Panno Maria, pomoz i nám dávat Bohu i bližním tak, jako jsi to dovedla Ty: Amen

 
 
Per Mariam ad Jesum!