Tvrdost srdce
Mk 10,2-16 Tvrdost srdce.
V jedné písničce jsou slova: Kamaráde, kamaráde, věřím tomu dnes, že nejlepším přítelem je pes. V této sentimentální písni to tvrdí nejen mladík, který se zklamal v lásce, ale tvrdí to svém čtyřnohém příteli i mnoho dalších. zdůrazňují, že je upřímnější a věrnější než člověk. A po pravdě řečeno, něco na tom tvrzení je. Pes nebo jiné domácí zvíře nemůže pomlouvat, zradit lásku, chladně vypočítávat, nemůže být nevděčný. To všechno je pravda. Ale takový zvířecí přítel nemůže ovšem v žádném případě poskytnout pravé lidské porozumění a přátelství, nemůže být skutečným pomocníkem člověka. Jen proto, že člověk potřebuje víc. Není to vlastně něco nepřirozeného? V druhé kapitole Geneze čteme, jak Bůh stvořil všechny druhy živočichů. Člověk, tehdy jediný, je poznával a dával jim jména. Ale nakonec nenašel mezi nimi nikoho, kdo by mu byl pomocníkem ve všech životních situacích nejen po stránce tělesné, ale i duševní. Proto hned dále čteme velký biblický obraz o stvoření Evy, ve které Adam poznává jediného a pravého pomocníka. Může radostně říci: To je konečně kost z mých kostí a tělo z mého těla! Jinými slovy: Osoba stejné hodnoty! Stejné důstojnosti!. Někdo, kvůli němuž je člověk ochoten opustit i své rodné hnízdo a založit nové. To proto, že ti dva, ti noví dva, se stanou "jedním člověkem"! Teď si představme, a život kolem nás o tom denně mluví, že tenhle jeden člověk se rozhodne, že již nebude svou jedinost pěstovat ve spojení se svou druhou polovicí, ale s někým dalším, nebo ještě znovu dále. Není to opravdu něco nepřirozeného? Jaké jsou následky, jaké jsou pocity po takovém rozdvojení, po rozvodu? Jedna postižená vypráví, že ona byla žalobcem, který chtěl zkusit štěstí jinde. Ale přesto, po vyslovení rozsudku o zrušení manželství byla tak otřesena, že se jí zdálo podivným že přes tuto katastrofu - zřícení věže manželského štěstí, které mělo trvat do věků - slunce i nadále svítí! Že pod okny Okresního soudu nezačalo vadnout listí stromů nebo se nestalo něco mimořádného.
Farizejové kdysi přišli k Pánu Ježíši. A jako obvykle měli dotazy, aby jej přivedli do úzkých! Patrně už věděli odjinud, že tento nazaretský rabbi není rozvodům příliš nakloněn, proto se s předstíranou vážností přišli zeptat, je-li dovoleno se rozvést nebo ne. Měli jasný plán: Jakmile řekne ne, upozorníme jej na Mojžíšův předpis o rozlukovém listu, čili vytkneme mu, že nesouhlasí s Mojžíšem. A radovali se, že to bude důvod k nařčení z nepravověrnosti, což tehdy prakticky znamenalo vyloučení z náboženského i národního společenství. Pán Ježíš ovšm jejich lest prohlédne. Klidně zopakuje, že podle Boží vůle má být manželství nerozlučitelné. A také vysvětlí, proč Mojžíš rozlukový list jako výjimku ve Starém zákoně povolil: Pro tvrdost srdce! Rozvádí se někdo z jiného důvodu než pro tvrdost srdce? Statistika uvádí mnoho důvodů rozpadu manželství. Ve skutečnosti je jen jeden jediný: tvrdost srdce. A nejčastější je tvrdost obou srdcí. A vlastně diagnóza tvrdost srdce se nevyskytuje jen v tomto případě, ale všude, kde jsou porušeny správné lidské vztahy. Není právě toto příležitostí a vhodnou chvílí k zamyšlení v tomto směru? A nejde určitě o to, přemýšlet nad tvrdostí srdce těch druhých, ale o našem vlastním. Matka Boží nám ukazuje vzor pravého srdce. Napodobujme ji a vyprošujme si její přímluvu. Amen.
