Omniam ad maiorem Dei gloriam!
Omniam ad maiorem Dei gloriam!

Tři výzvy postní doby

21. dubna, 2022allocutio

 

Alokuce

 
Lk 6,35-45 Tři výzvy postní doby.
     Každé povolání má svou nejpilnější sezónu. Dobře ji využít je zárukou úspěchu. Vzpomeňme na studentský Svatý týden před maturitou. Rolník ji má v době, kdy přicházejí žně. Voják v době vojenského cvčení. V náboženském životě je nejpilnější dobou sezónou postní doba. Stojíme na jejím začátku. Co nám říká?
     Předně: Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš. Pak je to volání Kristovo: Je mně smutno až k smrti. Zůstaňte se mnou. A také výzva: Smiřte se s Bohem.
     Bylo to podle bible v paláci krále Baltazara. Byl ples, zněla hudba, šumělo víno. Najednou se na bílé stěně ukázala černá ruka a psala slova: Mene, tekel, fares. - Bůh spočítal tvé dny a je konec, Bůh zvážil tvé skutky, jsi lehký. Bůh rozdělil tvou říši a zahyneš. Masopust to připomíná. Všude plesy, zábavy a najednou máme na čele křížek s popelcem. Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš. Tvá krása se promění v prach. Tvé bohatství nebude ničím. Ani moudrost, ani moc ti nepomůže, skončíš stejně. Tělo do hrobu přísluší, běda, kdo nedbal o duši. To je první volání. Na začátku postní doby se čte evangelium: Ježíš kráčel do Jerozaléma. Učedníkům řekl: Budu vydán do rukou pohanů, budu mučen a zabit. A když se to pak stalo, prosil učeníky: Zůstaňte se mnou. Je mně smutno až k smrti. A přece jeho nejvěrnější spali. Je krásné odpoledne a kněz potká spěchajícího pána. Ptá se: Vás neláká sluníčko? Kam pospícháte? Odpověď zní: Do nemocnice, kde mně umírá otec. Ano, všechna krása se ztrácí, když náš nejdražší trpí.Spisovatel Neruda o tom vypráví v Povídkách malostranských. Tančil s vášnivou taneční. Pak na pár minut zmizela, vrátila se omoklá venkovním deštěm a znovu se k němu přitiskla. Na otázku kde byla odpověděla: Doma, zemřela mně maminka. Tančila dál. I to je možné. Uděláte si čas v době postní na desátek bolestného růžence, nebo na Křížovou cestu. Nebo už s vmi nic nepohne? Poto už Bohu zbývá jedna věc: Kříž bolesti. Pro Boha milého nic není těžkého. Udělám si čas k modlitbě, odřeknu si cigaretu, skleničku, sladkost.
     Dostáváme se k třetímu volání: Smiřte se s Bohem. Malý výjev před nemocnicí. Proč jsi tak smutný, ptá se přítel přítele. Dával jsem krev, zní odpověď. A to tak bolelo? Ne, ale bolí mne, že ten, kterému jsem dával krev, zemřel. Nepomohlo mu to. Tak to bude, když se Kristus podívá na duši, za kterou on umíral, a ona si nepřide pro odpuštění. Ta jeho krev tekla nadarmo.
     Ať nám Matka Boží vyprosí u svého Syna sílu k řádnému prožítí postní doby. Ona ji uměla s užitkem prožít. Amen.
P.František Dobeš, duch.vůdce Comitia Legio Mariae, Olomouc
21.4.2022

 
 
Per Mariam ad Jesum!