Omniam ad maiorem Dei gloriam!
Omniam ad maiorem Dei gloriam!

Koho čekáme?

12. prosince, 2022allocutio

 

 

Mt 11,2-11 Koho čekáme?
      V tmavém sklepení tvrze Macherus sedí Jan Křtitel. Syn pouště se neleká tohoto osamocení, netrápí jej ani vlhkost, ani plíseň zdí, když předtím žil v judské poušti plné světla a žáru. Věděl, že smrt se blíží, klidně ji vyhlíží. Jeho vězení je přípravou hrobu. Umírající vždy hledá soumrak a stín. Jen jedna starost hlodá v jeho nitru. Když kázal u jordánských brodů a volal k pokání, pohnul svědomím mnohých. Chtěli se polepšit, a proto od něho v Jordáně přijímali křest pokání. Mrzelo ho jen jedno: Že je nedovedl přesvědčit o tom, že Kristus je zaslíbeným Mesiášem. I jeho učedníci na něm viseli jako na prorokovi a s tichou nedůvěrou vzhlíželi k Ježíši z Nazareta. Snad i oni uvažovali tak, jak to později vyjádřil apoštol Bartoloměj: "Může z Nazareta vzejít něco dobrého?" Městečko ve Starém zákoně neznámé asi nemělo dobrou pověst. Proto nyní, kdy se stíny kradly mřížemi oken do vězení, má Jan jedno přání. Chtěl by, aby se jeho učedníci stali učedníky Pána Ježíše. Proto k Pánu posílá dva své nejvěrnější s důležitou otázkou: Jsi tím, který má přijít, nebo máme čekat jiného? Pán Ježíš, když k němu Janovi učedníci přicházejí, je obklopen chudými, kterým on láme duchovní chléb evangelia. Mezi jeho posluchači jsou i ti, které Pán uzdravil ze slepoty, hluchoty, ochrnulosti a malomocenství. Janovi učedníci slyší o tom všem ještě dříve, než příjdou k Ježíši. Poslouchají a pozorují to všechno s úžasem a v jejich duších svítá. A oni poznávají, že slova proroka Izaiáše se na Kristu vyplňují. Závěr si učedníci Janovi dělají sami. Odpověď dokazují i tím, že toto poslední svědectví Krista Janu Křtiteli naplňují tím, že se stávají sami Kristovými učedníky. A po odchodu učedníků zaznívá i svědectví Kristovo o Janu Křtiteli: "Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy není nikdo větší než Jan." Jak vyvolený národ přijal svědectví a proroctví Janovo? Na to s bolestí vzpomíná Pán Ježíš. Národ ve své většině propadl mamonu a požitkářství, ztratil proto i duchovní obraz Mesiáše a připsal mu úplně jiný význam Zpovrchněl a zlehkomyslněl. Ale obyčejný a prostý lid přijal Janovo svěctví k nápravě života. Ti mocní ne. Pohled na to vše nás nutí ke srovnání. Historie se opakuje. Přítomnost se podobá minulosti. Nejen u nás, ale i ve světě. Život se prožívá s lekomyslností. Jaká všelijaká proroctví slyšíme a jsme mnohdy ochotni se jim podřídit. Ale to pravé Janovo a Kristovo necháváme bez povšimnutí. Ať nás aspoň povzbudí to, že Herodes, který ukončil život Janův a Pilát život Kristův, pocítili v mysli výčitky. Ani smrt Kristova nenechá vnímavého člověka bez odpovědi. Pane otevři naši mysl, abychom chápali a jednali. Tak jako Panna Maria. Amen.
  P.František Dobeš, duchovní vůdce Comitia Legio Mariae, Olomouc.
               V Olomouci, 12.12.2022 

 
 
Per Mariam ad Jesum!