-- bez nadpisu --
Mt 9,9-13 Hledání
Pán Ježíš přišel hledat ztracené. To jsme slyšeli v evangeliu 10. neděle v mezdobí. Vešel do domu bohatého a nenáviděného celníka Zachea. Takto tento celník našel to, co tolik hledal, ale doposud špatně. Našel smysl života. Je mnoho lidí, kteří hledají totéž, smysl života, odpověď na nejzákladnější životní otázky i původce bytí. To je otázka na každý i nejvšednější den. Proto člověk každé doby zkoumá život kolem sebe, zamýšlí se nad ním. Hledá znamení, které by jej mohlo uspokojit a ukázat mu cestu k opravdovému životu. Jisté je, že tuto oblast života nemůžeme nechat řešit vědcům, zavřených v labolatořích. Z vlastní zkušenosti vidíme, že přestože je naše století obdobím prudkého technického rozvoje, vědecké objevy a technická vyspělost nenaplňuje naše očekávání. Jsou totiž hodnoty, se kterými nemůžeme dělat pokusy. Mezi nimi je na prvním místě Bůh a víra v něho. S Bohem se nedají dělat pokusy, abychom potom dělali svá životní rozhodnutí podle výsledku zkoušek Takto se nedostaneme ani k Bohu, ani k tajemství člověka.Vždyť například kdo zná dítě? Lékař, který se o něj stará všemi dostupnými prostředky a metodami a určuje jeho diagnózu? Pedagog, který zná jeho výkony, nadání, vlohy? Psycholog, který proniká až k nejtajnější podnětům dětské duše? Nebo jednuduchá a skromná matka, která o všech uvedených věcech nemá velké poznání,
ale která má to dítě ze srdce ráda? Samozřejmě, i ona se může hodně poučit u odborníků. Má však jednu přednost, kterou se od nich odlišuje: ona v to dítě věří a miluje ho. Bůh totiž není síla, která se prosazuje proti člověku, ale láska, která si jej získává. Proto se většinou jakoby schovávala za svět a zdržuje se v přítomnosti. Biblická víra říká, že Bůh je tu vždy. Podobným způsobem je tu i slunce, třebaže je někdy zakryto mraky. Proto hledat Boha a hodnoty s ním související, které zlepšují život, je možné jen svobodně a s láskou. Vzpomeňme na výrok francouzského filosofa B. Pascala: "Srdce má své chápání, které rozum nezná. Je to patrné i z tisíců příkladú - srdce cítí. že je Bůh." Biskup E. Kapelari v jedné úvaze vzpomíná na staré náboženské poznání, které mluví o tom, že svět je plný světla, ale člověk jej zakrývá svýma malýma rukama. Čím víc zná výšky i hlubiny života, tím pozornější bude k projevům Božího svěla ve světě. Znakem tohoto Božího světla může být slovo Písma svatého, nebo dobré slovo nějakého člověka. Může to být pohled nebo úsudek jiného člověka, kterým se nás dotýká Bůh. Dívejme se na svět a na lidi srdcem a určitě najdeme odpověď, třeba jen částečnou, na některou z našich životně důležitých otázek. Tak jednala i Matka Boží. Učme se od ní a její přímluva a příklad ať nám pomáhají. Amen.
